Rozhovor s Janem Školníkem

1. 2. 2023 | Za rok to bude dvacet let, co jste založil Agenturu pro rozvoj Broumovska. Daří se vám rozvíjet region podle vašich představ?

Před těmi lety jsme skutečně zakládali Agenturu, abychom přispěli k rozvoji regionu. Nejdříve jsme se zaměřili na kulturu a investice do ní, protože jsme především chtěli měnit obraz Broumova a Broumovska a přitahovat k městu a regionu pozitivní pozornost. Chtěli jsme ukázat, že i takové město jako Broumov může být zdrojem inspirace – a toto přesvědčení se prolíná naší činností dosud.

Významným milníkem na této cestě byla samozřejmě rekonstrukce broumovského kláštera, která umožnila rozšířit kulturní i vzdělávací program a přispěla k tomu, jak je město i region vnímán v rámci Česka – tedy jako místo, které žije smysluplnými aktivitami, které stojí za to navštívit a které čerpá z minulosti, aktivně tvoří současnost i budoucnost.

To, co to zatím nepřineslo zcela, jakkoliv je pro to vytvářeno podhoubí, je větší dopad na celý region, a tedy větší pochopení pro naši činnost v místě. Nemluvím o partnerech z řad zástupců měst a obcí, podporovatelích, ale o významné části veřejnosti, které naše činnost ještě nepřinesla, co bychom rádi. Ale hodně se to mění a zdá se, že mnozí chápou to, že takové změny nejdou ze dne na den – vidíte, že ani dvacet let není dost, zvláště když se obecně problémy spíše prohlubovaly. Cítíme to i my, proto ostatně patří mezi naše hodnoty v Agentuře nejen spolupráce, inspirace a odvaha, ale také trpělivost. Je potřeba přemýšlet hodně dlouhodobě. Zároveň chápu, že to pro někoho může být v akutních situacích těžké, tam je potřeba pomoci hned a myslím, že je třeba i díky Centru sociálních služeb Naděje Broumov děláno mnohé. Ale i rozvoj, tvorba pracovních míst, zlepšení a rozvoj obchodu a služeb včetně zdravotnictví, řešení problémů s exekucemi a další palčivé problémy, které řeší všechny podobné regiony – to je něco, co vyžaduje každodenní trpělivou práci vykonávanou dlouho. Mám ale naději, že díky odvaze kandidovat na Evropské hlavní město kultury bude náš hlas více slyšet a můžeme přispět k systémovým změnám, které rozvoj regionů, jako je Broumovsko, umožní. Takovou systémovou změnou je více důvěry a také zdrojů, abychom mohli naše problémy řešit především sami.

Která z probíhajících změn v regionu vám dělá největší radost? 

Nejvíc mě teď těší založení a rozvoj Strategické rady regionu Broumovsko, která se snaží připravit nás na větší regionální projekty nadobecní spolupráce. Mým tématem totiž je, že uspět můžeme jen spoluprací a žádná obec v našem regionu, ani ta největší, rozvoj regionu sama nezvládne.

Také mě těší, že v Broumově vzniklo Centrum rozvoje charakteru, které připomíná, jak obrovský význam v naší společnosti má charakter a jak je důležité podporovat výchovu k charakteru. Dělá mi radost rozvoj našich projektů, jako jsou Vzdělávací a kulturní centrum Broumov, festival Za poklady Broumovska nebo konference Broumovské diskuse. Ale není to jen o těchto projektech, spontánně se zapojují další aktéři ve městě i regionu – Polický symfonický orchestr (PSO), ZUŠky, broumovská knihovna, muzea, polští partneři...

Mimochodem, o Broumově hovořil na tiskové konferenci po setkání s českým prezidentem polský prezident. I to je závazek, ale radostný, a zároveň velký příslib. Stejně jako celá naše broumovská cesta související nejen s kandidaturou na Evropské hlavní město kultury 2028. 

Čekal jste, že Broumov postoupí v soutěži o titul Evropské hlavní město kultury do finále? Jaké byly první reakce?

Věřil jsem. Doufal jsem, ale nečekal. V první chvíli jsem to nemohl pochopit. Otázka zněla: opravdu se to děje?

Čím podle vás Broumov zaujal mezinárodní porotu? 

Evropa řeší mnoho problémů a jedním z nich jsou zvětšující se nerovnosti, které jsou často vidět mezi městy a venkovem, ale nejenom. Jednou z priorit Evropské komise je Nový impulz evropské demokracii a já jsem přesvědčen, že menší města typu Broumova ve venkovských regionech v tom mohou sehrát významnou roli. Tedy pokud dostanou zmíněnou důvěru a zdroje a budou mít lidi, kteří budou mít odvahu a moudrost se těmto tématům věnovat. I to je totiž součást cesty, kterou jsme v přihlášce ke kandidatuře nazvali kreativním poutnictvím – krajinou, časem i myslí. Každý může být poutníkem, každý člověk může cítit odpovědnost za svět, jehož je součástí, a přitom žít důstojně v soběstačnějších regionálních komunitách. K tomu ale potřebujeme kultivovat veřejný prostor, posílit důvěru a decentralizaci – aniž bychom ovšem rezignovali na zachování jednoty základních principů.  

Myslíte, že by Kreativní poutnictví a s ním spojený koncept mohl posloužit jako příklad dalším menším městům v Evropě?

Rozhodně ano. A nejenom menším městům, ale i těm velkým. Protože ve výsledku nejde o města, ale o lidi, společnost a demokracii. A i ve velkých městech žijí lidé, kteří se cítí ohroženi a intuitivně cítí, že se nemohou na chodu společnosti důstojně podílet. To je to, co jsem zmínil na začátku a co dnes chápe i Evropa: naše demokracie potřebuje nový impulz a věřím, že ho mohou přinést menší města jako Broumov – se svou zkušeností, se svými lidmi a se svými příběhy.